O kreativitě a p(r)ožitku z tvůrčího procesu

1_transparent_siroka copy.png

O pojmu kreativita mám vcelku jasné představy. Být kreativní pro mě znamená být začátkem a koncem určitého procesu. Mít plnou zodpovědnost za to, co mi vzniká pod rukama. Nesejde už na tom, zda má výsledek materiální či abstraktní hodnotu. Kreativní tvorba a nápaditost v rámci fotografie, marketingu či navrhování nových produktů jsou nezbytností při mé současné práci. Cítím, že ve společnosti roste touha po něčem, co bych nazvala uvědomělé tvoření, se kterým je spojen požitek a radost z tvůrčího procesu. Zamýšlím se tedy nad tím, kde se tato touha v nás v bere, proč máme pocit, že tyto hodnoty v současnosti postrádáme.

text: Diana Dušková // ilustrace: Anna Vančurová // editace & korektura: Lili Nguyen


Doba se zrychluje a s ní se zrychluje i produkce „nového“. Tempo spotřební kultury nezná oddechu a nabídka produktů napříč obory neustále roste. Můžeme mít vše, na co si vzpomeneme, okamžitě a bohužel často i bezmyšlenkovitě. Tato skutečnost jako by nás odnaučila vidět, co ale i kdo za samotnou výrobou stojí. Kolik dá práce ušít jedny šaty či vytočit na hrnčířském kruhu hrneček. Většinou trvá dlouhé měsíce či roky, než si tvůrce osvojí určitou dovednost. Naučili jsme se věci konzumovat, aniž bychom se zamýšleli nad samotným procesem jejich výroby. Poslední dobou však pociťuji, že se společnost začíná více zajímat o pozadí vzniku jednotlivého produktu. Díky tomu v nás roste i zmiňovaná touha být součástí tvůrčího procesu, prožít si ho na vlastní kůži.

Já osobně nevyužívám v tvoření pouze jedno médium. Dříve jsem ve volném čase utíkala k malířskému plátnu, dnes je mou největší vášní fotografie. Umím si představit, že za pár let to může být zase něco úplně jiného. Zjistila jsem, že ve výsledku je pro mě nejdůležitější právě proces tvoření. Být schopná se osobitě vyjádřit. Postupem času jsem se naučila přijmout i to, že se ne vše ihned povede podle mých představ. Vzpomínám na to, jak jsem hodiny trávila nad editací fotek, abych si pak řekla, že to stejně není ono. A tak jsem to zkoušela znovu, den po dni. Výsledek možná není pokaždé perfektní, co si však užívám nejvíce je právě ta cesta, která k němu vede. Naplno se ponořit do práce, na chvíli nevnímat čas a zapomenout na každodenní starosti, být v přítomném okamžiku – v tu chvíli se cítím naplněná. Povedený výtvor pak vnímám jako třešničku na dortu, hlavní pro mě zůstává prožití a uvědomění si procesu vytváření.

Díky tomu, že jsem součástí malé rodinné firmy, kde se snažíme dávat velký prostor lokální tvořivosti, moje láska ke kreativní činnosti ještě mnohonásobně posílila. V našich TeakPeak kolekcích podporujeme malé jihočeské tvůrce a dílny. Vidím tak pozadí vzniku jednotlivých produktů od začátku do konce. Mám možnost osahat si neopracované přírodní materiály a každý krok výroby s daným člověkem osobně konzultovat. Ať už vytvářím něco jenom pro sebe nebo nahlížím pod pokličku tvorby ostatních, má to jedno společné – mnohem více si pak práce druhých vážím, cítím s ní a stává se mou součástí. 


Medailonek

Diana Dušková je fotografka a spoluzakladatelka firmy TeakPeak, kde má na starosti marketing a vizuální prezentaci. Je velkým nadšencem do udržitelné módy. Miluje nedělní brunche a večerní procházky městem.


LÍBÍ SE TI PRÁCE SLOW FEMME? PODPOŘ NAŠE AUTORKY.

Slow Femme magazín vznikl jako nezávislá platforma, nestojí za námi žádný mediální dům ani investor. Náš magazín stojí na dobrovolné práci všech členek redakce.