Kompostování ve městě
Z dětství si vzpomínám na zahradní kompost - veliká hromada, na kterou se hází slupky a produkuje výživný kompost. Bydlím teď ale ve městě a velkou hromadu v bytě mít nemůžu. I obyvatelé měst ale produkují organický odpad. Naštěstí existují způsoby, jak kompostovat i tady.
text: Hana Šiková // foto & grafika: Veronika Ohrádková & Archiv Kokoza // editace a korektura: Lili Nguyen
VERMIKOMPOSTÉR DO KAŽDÉHO BYTU
Jedním z nejpopulárnějších způsobů kompostování je takzvaný vermikompostér. Odřezky zeleniny se v něm nerozkládají samovolně, ale slouží jako potrava kalifornským žížalám. Půl kila žížal sní přibližně 250 gramů zbytků denně. Je důležité si uvědomit, že vermikompostér není skládka, ale výběh pro živé tvory, o které je třeba se starat. Žížalám je třeba zajistit správnou teplotu (mezi 5 a 30 stupni, optimálně mezi 15 a 20 stupni), vlhkost a ochranu před přímým slunečním zářením. Vermikompostér můžete umístit i na balkon, na zimu je však potřeba chránit před promrznutím nebo rovnou přesunout dovnitř a v létě zastínit a osvěžovat vodou z rozprašovače.
Výhodou vermikompostéru je hlavně jeho dostupnost a vhodnost do bytu. Můžete si pořídit krásný designový kousek, ale postačí i obyčejná krabice s vyvrtanými otvory. Násadu žížal zakoupíte ve specializovaných eko-obchodech, anebo vám je vášnivý vermikompostář věnuje - takovou výměnu usnadňuje on-line mapa mapko.cz.
Pokud se nechcete učit jen metodou pokus-omyl, v Kokoze vám na workshopu ukážou, jak si svůj vermikompostér vyrobit, a poradí, jak začít a nepřestat.
KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ VE MĚSTECH
Na kompostovací mapě naleznete i druhý způsob kompostování oblíbený ve městech - komunitní kompostování. Společný kompostér si pořizují většinou celé nájemní domy nebo společenství vlastníků jednotek. Města této iniciativě často fandí a poskytují pro jejich začátek finanční pomoc. Se zakládáním pomohou neziskové organizace, které rády vás a vaše sousedy zaučí - například Kompostuj.cz nebo Kokoza.
Některá města sama aktivně kompostují a nabízí svoz bioodpadu. Praha od minulého roku řídí svoz bioodpadu centrálně a tuto službu nabízí všem svým občanům. Centrální kompostárnu mají i v Brně. Město, až na na některé části, zatím nenabízí svoz bioodpadu v tak široké míře jako Praha, Brňané mohou ale své organické zbytky odevzdávat ve sběrných střediscích. V Bratislavě se komunitní kompostování také pomalu šíří, po městě je síť kompostérů, kterou vybudovala neziskovka Priatelia Zeme - SPZ. Obecní kompostárny se postupně objevují i v dalších českých a slovenských městech. Po kompostování je v současné době větší poptávka než nabídka (ukazují to rychle rozebrané kompostéry, které občas nabízí místní samosprávy zdarma). Pokud ve vašem okolí nic zatím neexistuje, můžete se chopit iniciativy. Určitě ji ocení více sousedů, než si myslíte.
OTOČNÝ KOMPOSTÉR ZA PÁR KORUN
Pokud ve vašem okolí nemáte komunitní kompost a nechcete žížaly za spolubydlící, existují i další možnosti. Elektrické kompostéry nachází využití hlavně ve větších provozech, stojí až desítky tisíc korun. Na trhu najdeme ale i domácí variantu, která je ale z variant domácího kompostování s cenovkou několika tisíc korun stále nejdražší. Zajímavou konstrukcí je otočný kompostér - můžete si ho postavit sami za pár korun. Jeho občasnou rotací se nový materiál smísí se starým. Kvůli větším rozměrům se hodí spíše na balkon, kde ale zvládne přečkat i chladné měsíce.
BOKASHI NÁDOBA
Zajímavou variantou může být zpracování bioodpadu pomocí metody Bokashi. Funguje jinak, zbytky netlejí, ale fermentují se. Proto je nutné přisypávat speciální směsí s mikroby. Celý proces probíhá bez přístupu vzduchu, tedy nevydává žádný zápach. Vedlejším produktem je tzv. bokashi čaj, tekutina, kterou je možné naředěnou použít k hnojení rostlin, nebo koncentrovanou pro čištění odpadu. Samotné organické zbytky však nevytváří humus, po ukončení procesu by měly vypadat přibližně stejně, jako do něj přišly.
Na rozdíl od vermikompostéru není výsledným produktem bokashi kompost, ale fermentovaný materiál, který je potřeba zakopat na zahradě a dát tak výživu třeba vašemu oblíbenému stromu.
CO PATŘÍ NA KOMPOST?
I když se kompostem zbavujeme zbytků, není to obyčejný koš. Nemůžeme do něj přidávat libovolné odpadky v libovolném množství. Do kompostu patří pouze rostlinný materiál z domácnosti i zahrady.
Nesmí do něj: živočišné zbytky (maso, mléko, vejce),
uvařené jídlo ani “kompostovatelný” plast.
Naopak kompost má rád slupky,
odřezky ovoce včetně citrusů,
kávovou sedlinu,
čajové lístky
nebo třeba ruličky od toaletního papíru či plata od vajíček.
Kouzlo kvalitního kompostu tkví také ve střídání hnědé složky (dřevní štěpka, větve, hobliny, kůra) a zelené šťavnaté složky (kuchyňské odřezky). Po naplnění je třeba jej nechat uzrát a nic nepřidávat. Hodí se mít komposty dva a střídat je, případně v době zrání skladovat zbytky v mrazáku, aby nezačaly hnít.
Kompostování je zajímavý přírodovědný experiment, a cesta, jak snížit svou ekologickou stopu a využít materiál, který by zbytečně skončil na skládce. Navíc okolo něj existuje velmi přátelská komunita. Kompostování se tak stává vášní, která pomáhá lidem, městům i planetě.
Festival Pěstuj město
Zeleň městu a jeho obyvatelům prospívá pro mnoha stránkách - pomáhá s adaptací na změny klimatu a zlepšuje psychické zdraví. Tomu, jak vnést pěstování a kompostování do městského života, se bude věnovat festival Pěstuj město ve dnech 26. dubna až 2. května. Proběhne on-line a těšit se můžete na praktické webináře, odborné přednášky nebo diskuze s hosty. I kompostování má své celebrity - na Pěstuj město se představí Jean-Jacquesa Fasquel, mistr kompostář z Paříže. Festival pořádá společensky prospěšný spolek Kokoza, na jehož integrační aktivity poputuje výtěžek festivalu.
LÍBÍ SE TI PRÁCE SLOW FEMME? PODPOŘ NAŠE AUTORKY.
Slow Femme magazín vznikl jako nezávislá platforma, nestojí za námi žádný mediální dům ani investor. Náš magazín stojí na dobrovolné práci všech členek redakce.
