8 kroků k udržitelnosti v koupelně

Jednorázové produkty v koupelně jsou výplodem posledních desetiletí, nutnost vytvořená zdatným marketingem. Vytvořila v naší kultuře pocit, že je potřeba kupovat stejnou věc stále dokola. Přitom u většiny předmětů v koupelně existuje ekologičtější a často i ekonomičtější varianta. Cesta k udržitelnější koupelně není složitá. Nejvíce mě na ní posunulo osm kroků, které pomůžou i vám.

text: Hana Šiková // foto: Alexandra Hrašková // koláž: Monika Kudličková // editace a korektura: Lili Nguyen


1. Používám a nakupuji jen to, co opravdu potřebuji

Nenechávám se zlákat šamponem pro čím dál více specifikovaný druh vlasů. Nekupuji si kosmetické vychytávky jen proto, že mě zaujmou. Vím, co mi vyhovuje a držím se toho.


2. Začala jsem na holení používat žiletky

Ani nevím, jak nás výrobci plastových holítek přesvědčili, že jsou nejlepší volbou. Plastová holítka se rychle otupí, vyměnitelné nástavce nejsou mezi sebou kompatibilní, a je na nich uplatňovaná tzv. pink tax. To znamená, že produkt „pro ženy“ je dražší než stejný produkt „pro muže“. Klasický kovový strojek (v angličtině ho najdete jako „safety razor“) stojí sice několik set korun, ale vydrží desetiletí, žiletky jsou levné, mají sjednocený formát a jsou opravdu ostré, což vede ke kvalitnímu oholení a méně zraněním.


3. Zamilovala jsem si tuhá mýdla

Klasická tuhá mýdla zažívají comeback v novém kabátu – apelu na udržitelnost, bezobalovost a přírodní složení. Velmi dobře se s nimi také cestuje, nezapočítávají se do limitu tekutin do letadla a můžete si odkrojit pouze adekvátně veliký kousek. Trh se s nimi v Česku naštěstí velmi rozrostl a existují obchody na něj přímo zaměřené – například SOAP. v centru Prahy.


4. Nakupuju u lokálních značek a snažím se bránit greenwashingu

Trend udržitelnosti objevily i velké korporace a uvádějí na trh nové zelené řady. Raději však svým nákupem podpořím menší výrobce. Ráda si vybírám české a slovenské značky, popřípadě evropské, které to k nám nemají daleko.


5. Přešla jsem na udržitelné menstruační pomůcky

Věděli jste, že původní patent na kalíšek pochází již ze třicátých let? V konkurenčním boji proti vložkám a tamponům ale dlouho prohrávaly. Menstruační kalíšek a posléze kalhotky se staly žhavým tématem posledních let. Jsou to pohodlné metody šetřící přírodu i peněženku. 



6. Nepoužívám scruby s mikroplasty

Mikroplasty, které ve scrubech slouží k mechanickému odstranění zbytků mrtvé kůže, naštěstí postupně mizí i z konvenčních produktů. Stejně ale dám raději přednost přírodnímu scrubu z krystalického cukru nebo mleté kávy, oblíbila jsem si i konjakovou houbičku.


7. Používám bavlněné odličovací tamponky

Dají se ušít nebo je můžete zakoupit v obchodech s přírodní kosmetikou. 


8. Hledám lepší zubní kartáček

Měnit bychom ho správně měli každé tři měsíce. To znamená, že jen v Česku jich ročně použijeme a vyhodíme 40 milionů. Většinou jsou z plastu a prakticky nerecyklovatelné. Dají se ale nahradit kompostovatelnými. Nahradit se dá i zubní pasta v plastové tubě – například tabletkami.


Přes nadšení pro udržitelnost v koupelně nezapomínám na hygienu. Vše by mělo být čisté a sterilizované, abychom se vyhnuli riziku infekce. Někdy je třeba použít jednorázovou variantu a nevyčítat si to. 

Není třeba změnit vše ze dne na den. Krok za krokem se dá vytvořit z koupelny místo, které nezatěžuje naši peněženku opakovanými výdaji a planetu zbytečným odpadem.