Češi vs. udržitelná móda. Obliba Fast Fashion neklesá, důležitá je cena
Jak jsou na tom Češi s udržitelnou módou? Skutečně rostou její nákupy, jak tvrdily průzkumy ještě v roce 2019? Nebo je Slow Fashion pouze záležitostí malé bubliny lidí? Na to odpovídá průzkum STEM: Udržitelnost v oblasti módy realizovaný pro organizaci Klub svobodných matek, který mapuje motivace a strategie Čechů při pořizování oblečení.
text: Karo// editace a korektura: Lili Nguyen // foto: Alexandra Hrašková // citace v textu jsou bez výjimky z průzkumu STEM: Udržitelnost v oblasti módy
„Tři čtvrtiny české popupace má za to, že pro řešení klimatické změny je nutné, aby Češi zásadně přehodnotili přístup ke své spotřebě. Podstatně méně lidí již však zajímají dopady jimi zakoupeného oblečení na životní prostředí,” uvádí výzkum STEM. Konkrétně se jedná pouze 6 %, resp. 33 % spoluobčanů (spíše souhlasí).
„Nejčastěji lidé dávají přednost ekologickým variantám drogerie a kosmetiky (54 %) a potravin (51 %). Jedno z možných vysvětlení může být, že má veřejnost ekologické varianty těchto výrobků častěji spojené se zdravým životním stylem.”
V případě oblečení a elektroniky už totiž převažují ti, pro které tento aspekt nehraje podstatnou roli (57 %). Důležitá je pro nás cena, vzhled, pak materiál a funkčnost. Na okraji zájmu je země původu, výroby či etická stránka. A to i navzdory tomu, že podle veřejného mínění 3/5 lidí souhlasí tím, že je lepší připlatit si za oblečení s vědomím, že bylo vyrobeno lidmi, kteří dostali odpovídající plat.
„Nakupující se obecně dělí do dvou velkých skupin, 47 % tvoří lidé kombinující nákup nového oblečení a z druhé ruky a 45 % lidí nakupuje pouze nové oblečení.” Nejčastěji svůj šatník rozšiřují mladší lidé (ve věku 18–29 let), ti současně tvoří největší podíl těch, kteří při rozhodování o nákupu oblečení zvažují dopady jeho výroby na životní prostředí a nákup nového oblečení se jich týká vůbec nejméně.
Neviditelný greenwashing
„Obecně mezi Čechy převažuje skupina lidí (nezáleží na věku a vzdělání), která se s označením „udržitelný“ na oblečení v běžném módním řetězci nesetkala (44 %). Ani pro ty, kteří označení znají, není důležitým kritériem výběru, zajímá se o něj pouze 17 % nakupujících.” Analýza výzkumu ukazuje, že šetrnějším variantám výrobků dávají častěji přednost ženy (ty také tvoří 60 % nakupujících v secondhandech) a lépe materiálně zajištění lidé.
„Při rozhodování o nákupu oblečení zvažuji dopady jeho výroby na životní prostředí.“
Nakupujeme v secondhandu
Výhodná cena je nejčastějším důvodem k nákupům z druhé ruky napříč věkovým spektrem. U lidí ve věku 18–29 let je pak doplněn přesvědčením, že je takový nákup šetrnější k životnímu prostředí, přičemž je pro ně tento aspekt v porovnání s ostatními věkovými skupinami nejdůležitější. Podobně velkou motivací je pro ně fakt, že mají z takového nákupu lepší pocit než z nákupu v řetězci.
Byť se nám to i v roce 2022 může zdát zvláštní, 45 % nakupujících od návštěvy secondhandu odrazuje pocit nehygieničnosti nebo fakt, že toto oblečení již někdo nosil. „Druhým nejčastějším důvodem je nedostatek zkušeností s těmito nákupy, fakt, že sortiment secondhandů není předvídatelný jako v běžných obchodech s módou, a také pocit, že stěží nachází jimi požadovanou kvalitu.”
Závěrečný komentář spoluzakladatelky Slow Femme Karolíny
„Ano, udržitelná móda je stále v hledáčku úzké bubliny lidí. Osobně nemám vysoká očekávání od nadcházejících měsíců, kdy budeme jako společnost šetřit každou korunu a zvažovat nejeden nákup nového oblečení. Tuším, že z této doby budou profitovat hlavně obchody s levnou módou. I proto bych ráda připomněla mantru: nakupovat tu nejvyšší kvalitu, kterou vám peněženka umožní. Ať už zavítáte do sekáče, řetězce nebo butiku, svými penězi dáváte hlas těm, které chcete podpořit. Držím nám všem palce.”
