Módní průmysl dva roky po vypuknutí pandemie

Pandemie covidu-19 s sebou přinesla změny společenské, politické i ekonomické. Pro módní průmysl byly roky 2020 a 2021 nebývalou výzvou. Nyní se zdá, že firmy nabírají druhý dech. V článku Módní průmysl a covid-19 z července 2020 jsme se věnovaly především otřesným podmínkám, ve kterých uvízli ti nejslabší – švadleny a pracovníci továren, kteří ze dne na den přišli v první vlně lockdownu o práci kvůli zrušeným objednávkám. Co se od té doby změnilo? Jak si stoji módní průmysl dnes a jaké jsou predikce pro rok 2022?


text: Karo // foto: archiv // editace a korektura: Lili Nguyen // primární zdroj: The State of Fashion 2022 (pokud není označeno jinak)


LOGISTICKÉ PROBLÉMY PŘETRVAJÍ I V ROCE 2022

Navzdory přetrvávající pandemii začal módní průmysl v druhé polovině roku 2021 zaznamenávat obrat k lepšímu a očekává se, že se prodeje vrátí do předpandemických hodnot v prvním kvartálu roku 2022. Nejrychleji se ekonomika dávala do pořádku v Číně.

Zhruba jedna polovina světového obchodu v roce 2021 utrpěla ztráty v důsledku logistických problémů. Ty byly způsobeny kombinací lockdownových omezení, nedostatkem materiálu, logistickým chaosem, nedostatkem zaměstnanců a zvýšením dopravních nákladů.


Poslat kontejner se zbožím z Číny do Evropy firmy nyní vyjde až šestkrát dráž než v roce 2019. (citace dle The State of Fashion 2022)


Mnoho z těchto faktorů bude firmy provázet i v následujícím roce, což ovlivní i prodejní ceny zboží, které se zvýší v průměru o 3,2 %.

Textilní průmysl v příštím roce ovlivní i nové regulace ze strany EU, která chystá návrh přeshraniční uhlíkové daně na dovoz zboží mimo eurozónu a skrze tzv. Circular Economy Action Plan, který se zaměřuje na proměnu současného lineárního výrobního systému na ten cirkulární. Firmy bude i nadále trápit nutná byrokracie způsobená Brexitem a neustálé obchodní napětí mezi USA a Čínou.



OČKOVAT! OČKOVAT! OČKOVAT!

Oživení celého odvětví závisí i na distribuci vakcín proti Covid-19. Ty jsou v největší míře aplikovány v rozvinutých zemích, zatímco plná naočkovanost obyvatel zemí globálního jihu je očekávána až v roce 2023. Tamní ekonomiky, stojící hlavně na manuální práci, se kvůli tomu připravují na další pandemická omezení a uzávěry. Ty mohou s dalším prodlužováním vést až k humanitárním krizím a hlubokým ekonomickým problémům. Během roku 2021 došlo například k uzávěře mnoha továren ve Vietnamu, nejistotu pracovních podmínek pocítili i obyvatelé Etiopie, Hondurasu nebo Indie.

Jak na tuto situaci reagují oděvní firmy? Začínají zvažovat možnosti rozšíření výroby v dalších zemích. Některé už dokonce přikročily k přesunu továren do lokalit bližších prodejnímu trhu. Tomuto principu se říká nearshoring a firmy jím získají ekonomické výhody například v podobě kratších dopravních vzdáleností. Nejedna firma tak přestěhovala textilní továrnu z Číny do Turecka, aby předešla zpoždění v dodávkách zboží.


A CO NA TO ŠVADLENY? 

První pandemické týdny na jaře 2020 vedly k uzavírání továren po celém světě. Ale zatímco se tuzemští zaměstnanci mohli těšit ze zavedení tzv. kurzarbeitu, švadleny a zaměstnanci textilních továren v zemích globálního jihu takové štěstí neměli. Oděvní firmy ve velkém množství rušily již zadané zakázky za více než 40 miliard dolarů a odmítaly si převzít a zaplatit za již vyrobené zboží. Miliony zaměstnanců textilních továren tak stanuly tváří v tvář velkým finančním problémům, protože dílny nebyly schopny vyplácet mzdy.

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Vlna kritiky napříč celým světem dala vzniknout iniciativě #PayUp, jejímž cílem je přimět značky, aby zaplatily dodavatelům za zrušené objednávky. Podle zjištění Reuters i rok a půl po prvním lockdown však firmy stále dluží peníze na odstupné desítkám tisícům švadlen a dělníkům. Ti, kteří si mezitím našli novou práci, pak pracují za citelně horších pracovních podmínek a nižší mzdu, uvádí report Money Heist.

Ale abychom nebyli jen negativní, velkým krokem v přejímání zodpovědnosti za zaměstnance v textilních továrnách oděvními firmami je prodloužení smlouvy International Accord for Health and Safety in the Textile and Garment Industry (dříve Bangladesh Accord), která zajišťuje právní vymahatelnost závazků značek, dohled nad dodržováním lidských práv, povinnost platit dodavatelům za zboží a další. Největším úspěchem však je, že se tato dohoda rozšíří i do dalších zemí vyrábějících textil, což představuje obrovský potenciál nejen ve zlepšení bezpečnosti práce.



MÓDNÍ PRŮMYSL A COP26

Klimatická konference OSN se netýkala jen jednotlivých států, ale i průmyslových odvětví. To módní nevyjímaje. Očekávané oteplení o 1,5 °C by mohlo tvrdě dopadnou i na textilní firmy. Austrálii, jih USA, Pákistán a Indii, tedy světovým velmocím v pěstování bavlny, hrozí zvyšující se teploty, které povedou k suchu a znemožní práci na poli nebo v místnostech bez klimatizace. Bangladéš, Vietnam a jihovýchodní Asii, dnešní dílny světa, zase ohrožují záplavy.

Report Fashion on Climate zjistil, že kromě dekarbonizace by se firmy měly zaměřit na snížení podílu zboží prodaného ve slevách minimálně o 15 %. To by pomohlo k poklesu emisí o 10 % a snížení textilního odpadu. Zapojení cirkulárních systémů do výroby i redukce spotřeby textilií je tedy nutný krok k minimalizování produkce surového materiálu a omezení plýtvání. Například v Evropské unii je textilní sektor čtvrtým největším konzumentem primárních surovin a vody (následují potraviny, bydlení a transport).

Změna však nestojí pouze na jednom hráči a investice do technologií musí být uplatněny napříč celým odvětvím.


NAKUPUJEME JINAK?! 

Asi nikoho neudiví raketový nárůst online prodejů, během kterých jsme nejčastěji nakupovali tepláky, ložní a noční prádlo nebo vybavení do bytu. S postupným rozvolňováním však vyhledávače zaznamenaly 200% nárůst položek jako např. svatební a večerní šaty, lodičky nebo společenské oblečení oproti stejnému období v roce 2020. Do šatníku taky zařazujeme více barev. „I’m definitely seeing people taking more risks, in terms of color choices, prints and patterns, even shapes and silhouettes that they wouldn’t have worn before,” komentovala módní publicistka Sydney Mintle pro deník The Guardian. Podle Geraldien Wharry, která se zabývá předpovídáním trendů, je toto častým jevem krizového období, během kterého se lidé vrací k lesklým látkám a výrazným barvám, které nám dodávají pocit radosti. Podobně jsme se chovali i během poslední finanční krize v roce 2008. Tzv. Dopamine Dressing, jak tento trend označuje platforma Pinterest, s námi zůstane i v roce 2022.

Pandemie akcelerovala i kritiku bujícího konzumerismu a nárůst důležitosti odpovědného nákupního rozhodování. Rok 2020 tak byl rokem online second-handů. Pro mnohé z nás se jednalo o únik z reality a zábavu, kterou s sebou přineslo online vyhledávání. Podle reportu ThredUp, největšího amerického second-handového obchodu, lidé v roce 2020 strávili na populární platformě o 31 % více času než v předpandemické době. (zdroj) Aplikace Depop (obdoba našeho Vintedu) zaznamenala 300% roční nárůst prodeje během covidu-19.

Ačkoli se může zdát, že se lidé kloní k udržitelné spotřebě, roste i počet těch, kteří i během pandemie nakupují extrémně levné oblečení vyráběné Ultra Fast Fashion firmami (Shein, Pretty Little Thing, Boohoo, Fashion Nova, ASOS a další). Oděvní značky, které uplatňují tento výrobní systém, jsou schopné během jednoho týdne naskladnit na e-shop až 7000 modelů (ASOS). Ty jsou vyráběny v menších množstvích (cca 600 kusů od modelu místo běžných 20 000 ks) a jejich další výroba se řídí algoritmy. Ty Ultra Fast Fashion firmám umožnily rychle zareagovat na poptávku po zmíněných teplácích a prodeje jen rostly. V roce 2020 vzrostly prodeje firmy Shein na 10 miliard dolarů, tedy o 250 % oproti předchozímu roku. V červnu loňského roku tato firma zaznamenala 28% podíl na americkém trhu, což je stejně jako H&M a Zara dohromady. Špatnými pracovními podmínkami a nízkými mzdami si však tyto firmy nezadají s klasickými Fast Fashion brandy.



NADĚJNÉ VYHLÍDKY? 

Tak s těmi může pěkně zamávat rychlé šíření covidové varianty omikron. Nikoho asi nepřekvapí, že ve výrobě i prodeji začínají chybět pracovní síly, které vypadly z důvodu onemocnění. Když k tomu připočítáme přetrvávající logistické problémy, můžeme říct o roku 2022 s jistotou jediné. Pěkně se prodraží. Nám zákazníkům i firmám.