Každé ráno mě čekají tři rozhodnutí: co posnídám, jak se dostanu do práce a co si vezmu na sebe. Nevím jak vy, ale v mém okolí neznám nikoho, kdo by se den, co den neoblékal. Oblečení je součástí našich životů od nepaměti. Napadlo vás ale někdy, jak se dostalo do naší skříně? Čí ruce ho ušily?

text: Karo // foto: Alexandra Hrašková

O módním průmyslu se mluví jako druhém nejšpinavějším odvětví na světě (hned po tom ropném). Ať je to pravda nebo ne, jeho negativní dopady na člověka i přírodu jsou jisté. Naše touha po něm však v současné konzumní společnosti přerostla do šílenství, které se nejlépe projeví v období slev…

FAST FASHION NEBOLI RYCHLÁ MÓDA

Fast Fashion je pojem používaný pro označení módního oblečení, které je vyrobeno doslova rychlostí blesku (řetězec Zara to už v roce 1990 stihl za pouhých čtrnáct dnů). Základem je nízká prodejní cena, a tedy i nízké náklady na výrobu. Ty v sobě skrývají nízké platy zaměstnanců, které jsou často nižší než zákonem stanovené minimální mzdy, horší materiál a práci na černo v tzv. sweatshopech. Problémem, se kterým se navíc oděvní průmysl potýká je i obrovská nadprodukce, kdy celosvětově zůstane ve skladech ležet až 10 % neprodaného zboží (cca 10 miliard kusů oděvů).

“The fate of cheap clothing is marked as soon as it leaves the factory, and it’s worthy of an unedited Grimm Brothers fairy tale: made in misery, bought in haste, worn for one night (if that) and then chucked in the bin. Our ready-to-wear has turned into ready-to-waste. Karl Marx once said that religion is the opiate of the masses - to upgrade this concept, today’s consumerism is our crack cocaine.” – Orsola de Castro, Loved Clothes Last

slowfemme_pomala moda_udrzatelnost11.jpg

PÁD BUDOVY RANA PLAZA

O problém Fast Fashion se svět začal globálně zajímat po pádu továrny Rana Plaza v Bangladéši 24. 4. 2013. V jejích troskách zahynulo na 1138 obětí a 2000 bylo zraněno. V původně administrativní budově, na kterou byla na černo dostavěna další patra, si nechaly oblečení šít značky jako Benetton, Mango, Primark, Walmart aj. V okamžiku, kdy se v budově objevily praskliny byli zaměstnanci banky, jež sídlila v nižších patrech evakuování. Dělníkům oděvní továrny však bylo, pod pohrůžkou nevyplacení mzdy, nařízeno, jít i druhý den do práce. Těžké šicí stroje, které v budově stály se podepsaly na následném neštěstí. Tato událost přinesla ale i zájem o to, kde a za jakých podmínek se naše oblečení šije. Jako reakce na neštěstí pak vznikla spousta iniciativ mimo jiné třeba Fashion Revolution nebo film The True Cost.

FUNGOVÁNÍ MÓDNÍHO PRŮMYSLU

Není tomu tak dávno, co oděvní domy pouštěly do světa pouze dvě kolekce oděvů ročně. S přesunem výroby do Asie a zrychlením celé výroby si však dnešní oděvní řetězce mohou dovolit uvádět na trh nové zboží každý týden! My, jako zákazníci, tak vždy objevíme něco nového.

Oděvní značky se dnes starají pouze o předvýrobní design a povýrobní marketing. To, co se děje mezi tím leží v rukou externího dodavatele, který v zemích třetího světa vybere toho nejvýhodnějšího výrobce oblečení. Vysoká konkurence mezi nimi je však nutí, vzít jakoukoli zakázku, a to i pod cenou. Majitelé továren pak zakázku na oděv redistribuují do tzv. sweatshopů neboli na černo fungujících šicích dílen, ve kterých pracují imigranti, lidé z nižších kast nebo děti. Tento nepřehledný systém tak oděvním firmám nedovoluje zjistit, kde bylo jejich zboží skutečně vyrobeno a o transparentních informacích tak nemůže být vůbec řeč.

SLOW FASHION NEBOLI POMALÁ MÓDA

Myšlenka Slow Fashion přichází jako reakce na nadvýrobu a možnost zodpovědného nákupního chování. Nejedná se tedy o opak Fast Fashion, ale kompletní změnu myšlení. Je možné ji definovat jako promyšlený nákup kvalitního oblečení, o kterém víme, kde a za jakých podmínek bylo vyrobeno a že je recyklovatelné. Transparentnost a dostupnost informací jsou na prvním místě. Způsob, jak takového šatníku docílit nabízí například Capsule Wardrobe neboli základy šatníku. Díky tomuto systému, jenž obsahuje 30 kousků oděvů, které se snadno kombinují, mám vždy co na sebe.

Jsem ráda, že se povědomí o problémech, které s sebou nese módní průmysl dostává stále k více a více lidem. Jako největší problém totiž vnímám neinformovanost veřejnosti. To se ale může změnit i díky vám!

Každá z nás může být Slow Femme. Pokud milujete módu, ale není vám lhostejný její dopad na člověka a přírodu, jste tu správně. Rády bychom s vámi sdílely novinky ze světa Fast i Slow Fashion a pomohly vám najít balanc v informacích, které se na nás valí, i vašem šatníku. A jeden tip na závěr: chcete-li být součástí Slow Femme komunity a podílet se na tvorbě obsahu webu, stačí klikat semhle.

Jak a kdy jste se poprvé dozvěděly o Fast a Slow Fashion? Čím se řídíte při nákupu? A jaký obsah byste na webu uvítaly?

S úsměvem, Karo