Chladné zimní počasí mě vybízí k jedinému – zalézt pod peřinu, schovat se před světem a zůstat tam až do jara. Jenže… to prostě nejde. A tak, když jdu ven, zachumlám se alespoň do měkoučkého, hřejivého svetru, který mě chrání před všudypřítomnou zimou. Toužíte si letos konečně koupit váš vysněný vlněný svetr? Pak pro vás mám několik tipů, jak nešlápnout vedle.

Text: Karo // korektura a editace: Lili Nguyen // foto: Alexandra Hrašková // modelky: Barbora Bydžovská, Katarína Mittáková a Simona Tišerová // styling a produkce: Veronika Ohrádková // za zapůjčení svetrů pro focení děkujeme Svetry z Jeseníku

10 druhů vln a jejich vlastnosti

Pro mnoho z nás jsou vlněné svetry základem šatníku, zvláště pak v zimě – zahřejí a zároveň jsou hebké a pohodlné. Jaké základní druhy rozlišujeme?

Ovčí vlna je nejčastější varianta, se kterou se v obchodě setkáme. Pochází z dospělé ovce, je pevná a na dotek může být hrubší. Používá se primárně na výrobu svetrů a kabátů nebo jako příměsový materiál.
Jehněčí vlna (anglicky lambswool) je jedna z nejměkčích vln. Získává se z mladých, cca šestiměsíčních jehňat a hodí se na výrobu oblečení pro děti.
Merino vlna je velmi jemná, absorbuje pachy. Oblečení se z ní nemačká, je prodyšná a zároveň má izolační vlastnosti. Používá se na výrobu konfekčního, ale i funkčního oblečení.
Vlna alpaka se získává z lam žijících v Peru. Pleteniny z mláďat alpaky mohou svou hedvábností snadno konkurovat kašmíru, jenž se získává z kašmírových koz. Z vlny jedné alpaky se vyrobí až pět svetrů za rok. Pro srovnání, jeden kašmírový svetr je vyroben ze čtyř koz.
Méně známá je heboučká vlna mohér z angorských koz. Protože neplstnatí, využívá se na výrobu svetrů, zimních doplňků, ale i plyšových zvířátek.
V neposlední řadě se používá vlna angora, která se získává ze srsti angorského králíka. Díky vlastnosti chloupků, které jsou vyplněné vzduchem, je vlna velmi lehká a jemná. Poznáte ji podle drobného chmýří.
Mezi další luxusnější druhy vln patří např. vlna z pižmoně, velbloudí vlna nebo vlna ze srsti lam druhu vikuňa.

(Ne)etická vlna a udržitelný svetr?

Vlna patří k přírodním a obnovitelným materiálům, které se po zlikvidování na rozdíl od umělých syntetických vláken snadno rozloží. S rostoucím objemem vyprodukovaného oblečení se však zvyšuje i počet chovaného dobytka. Ten značně přispívá ke globálnímu oteplování z důvodu produkce metanových plynů. Není to však pouze metan, který je kritický pro planetu. Spásání travnatých ploch ovcemi, kašmírovými kozami a dalšími zvířaty vede k degradaci půdy a vzniku pouští (tráva je vytrhávána i s kořínky a nestíhá se obnovovat).

Názorným příkladem je území Patagonie, které se již z 35 % proměnilo v poušť z důvodu nadměrného chovu ovcí. Dalším příkladem může být území Mongolska, kde se ve velkém chovají kašmírské kozy. Jejich počet mezi léty 1990–2017 vzrostl z pěti milionů na dvacet jedna milionů. Pokud poptávka po výrobcích z kašmíru poroste, zvýší se jejich počet na čtyřicet čtyři milionů v roce 2025. Už nyní je přitom 70 % mongolské půdy degradováno, což přispívá k rozširování pouště Gobi.

Nebezpečný mulesing

Dalším problémem, se kterým se producenti vlny potýkají, je chirurgický zákrok, tzv. mulesing, který má sloužit k zamezení napadení zvířat parazity. Při tomto zákroku jsou ovce obráceny na záda, nohy se jim upevní k železným tyčím a následně je jim bez jakéhokoliv umrtvení odřezávána kůže z oblasti konečníku a ocasu. Nejen, že je metoda velmi barbarská, ale není ani efektivní – krvavé rány často přivábí parazity ještě před zahojením, a tak ovce trpí zbytečně. I přesto, že se poptávka po mulesing-free vlně zvyšuje, problematika stále zůstává.

*Ručně pletené svetry značky* *Svetry z Jeseníků*

Jak si vybrat kvalitní vlněný svetr?

Přestože znám výše popsané informace, stále preferuji přírodní vlněný svetr před jeho umělými, nerozložitelnými alternativami. Důvodů je několik:

Raději mám ve skříni dva kvalitní vlněné svetry, které mě zahřejí, než deset umělých, ve kterých by mi byla zima a dopad jejich výroby na člověka a planetu také není zanedbatelný.
Z toho důvodu každou koupi nového svetru pečlivě zvažuji a snažím se najít tu nejlepší možnost, kterou mi má peněženka dovolí (někdy sekáč nebo řetězec, jindy eticky produkující značka).
Při správné péči se mnou vlněné věci mohou vydržet více než deset let. Nemusím se tak vzdávat oblíbených kousků.

Svetry si vybírám v univerzálních a lehce kombinovatelných barvách – šedé, černé a béžové. Ačkoli se z mého pohledu jedná o celoroční záležitost (v zimě pod bundu, v létě přes lehké šaty), dávám si pozor na to, aby byl dostatečně dlouhý přes záda, přece jen je jeho hlavním účelem mě zahřát.

Certifikáty

Kvalitní vlněné svetry se dají stále koupit v secondhandech. U nových pak myslím i na certifikát. U **pletenin** s označením **GOTS (Global Organic Textile Standard)** budu mít jistotu, že na ovcích nebyl prováděn mulesing. Nejvyšším certifikátem je, podobně jako u bavlny, GOTS (Global Organic Textile Standard). Ten mi zaručí, že vlna nebyla během celého výrobního procesu ošetřena žádnými chemickými látkami a o ovce bylo pečováno humáním způsobem bez zraňování či nadměrného vykrmování. Certifikace **Responsible Wool Standard (RWS)** zajišťuje, aby se na farmách s ovcemi zacházelo v souladu s normami pěti svobod a byla zajištěna správná ochrana půdy.

Jak pečovat o vlněný svetr?

Při pohledu na cenovku v obchodě se mi občas zatočí hlava. A proto si kvalita zaslouží speciální péči. Je přirozené, že se během nošení objevují žmolky. Ty snadno odstraním jemným kartáčem určeným přímo na péči o vlněné svetry nebo použiji odžmolkovač. Oblečení prohlížím před každým začátkem sezóny a zašiji případné dírky.

Svetry peru ručně ve vlažné vodě o teplotě 20 °C s jemným pracím prostředkem určeným přímo na vlněné oblečení nebo v přírodním šamponu. Svetr do ní na cca 5 minut položím. Pak jím začnu točit na jednu a poté na druhou stranu. Máchám ve třech vodách. Svetr v žádném případě neždímám, ale jen jemně vymačkám, abych z něj dostala přebytečnou vodu. Pak ho zabalím do ručníku, ten sroluji a dále vymačkávám. Svetr pak položím na stůl a nechám sušit, ne však na topení a přímém slunci, nežehlím. Sušičce oblečení se obloukem vyhýbám (ničí vlákna). Výjimečně využívám i služeb čistírny. Mé svetry peru během sezóny maximálně dvakrát. Prodlužuji tak jejich životnost. Po celodenním nošení je totiž stačí jen vyvětrat na čerstvém vzduchu – není nutné je rovnou házet do pračky (tím se vlákna také ničí).

Kde koupit kvalitní a etický vlněný svetr?

Kašmírový svět – secondhand se 100% kašmírovým oblečením

La Lute Wear - designové svetry z Ostravy z kombinace ovčí a lamí vlny

Linda Havrlíková - dámské svetry z české ovčí vlny

Merino Live – dámské a pánské merino svetry

Mik by Jana Mikešová

Minimalista - český obchod, v němž najdete oblečení se sofistikovaným a jednoduchým střihem

Nila

Noos Concept - české vlněné doplňky z jačí a velbloudí vlny z Mongolska. V obchodě koupíte pletací příze, čepice, palčáky, ponožky, šály a dečky pro děti a dospělé.

Sezane

Study 34

SLOW Concept Store

Take it Slow - nizozemský obchod se Slow Fashion

Tam-Ara - česká ready-to-wear značka dámského oblečení nejen do kanceláře

The Slow Label

Tricot Paris

SVETRY Z JESENÍKŮ

*Pochází z malé vesničky, kterou najdete v podhůří Jeseníků, a všechny tyto* *ručně pletené svetry* projdou zátěžovým testem právě tam. Zamilovali jsme si alpačí vlnu, která je vysoce kvalitní, oproti té ovčí nekouše, je hypoalergenní a příjemná při každodenním nošení. Tato vlna je získávána šetrným způsobem, což je pro nás klíčové.

MADE TO ORDER

*Svetry z Jeseníků* pleteme ručně a na míru a každý svetr ladíme podle konkrétního přání zákazníka. Objednávání funguje prostřednictvím DM na Instagramu a tento způsob nám umožňuje osobitý a flexibilní přístup ke každému z vás. Uplést jeden jesenický svetr trvá přibližně 4-6 týdnů.

SIMPLICITY, PURE BEAUTY & TRADITION

*Na výběr je několik* *typů svetrů*, které po čase obměňujeme. Tuto zimu máme v nabídce naši nejslavnější huňatou Himalayu, unisex svetr pro horal(k)y, a nebo heboučký dámský svetr na rozepínání. Všechny jsou v několika basic barvách.
*Pletení je láska a jsme vděční za každý svetr, který se z Jeseníků dostane až k vám domů!*

Z mého pohledu je investice do vlněného svetru trochu větší, ale bohatě se vám vyplatí nejen v zimě. Svetry jsou totiž celoroční záležitostí. Nevěříte? Zkuste si spočítat tzv. Cost per Wear neboli cenu za jedno nošení.